Marie Vašková - vytvořila jsem si vlastní DREAM JOB!

Cesta za hledáním mého životního poslání začala už v pubertě. Znáte to, jste na střední, kolem sebe spoustu kamarádů, cítíte se fajn, ale tak nějak v hloubi duše víte, že čas, kdy se budete muset rozhodnout, kudy se váš život bude dál ubírat se blíží.

Móda mě vždycky bavila, ale jako návrhářka jsem nikdy neviděla tu cestu jak se můj sen může stát skutečností. Cítila jsem se neustále ovlivňovaná jak kamarády, tak i rodiči a věděla jsem, že k tomu, abych poznala své poslání potřebuji zkrátka z tohoto prostředí pryč. Rodiče byli velice přejícní a moji potřebu chápali. Tak mi jednoho dne umožnili odjet na rok do zahraničí kvůli studiu na střední škole. Těch 12 měsíců v USA jsem měla prostor být sama se sebou a ujasnit si vlastní priority.  

Zázraky se dějí těm, kdo na ně věří.

A skutečně osud tomu tak nejspíš chtěl, neboť celou tu dobu, kterou jsem v Americe strávila popisuji jako jedno obrovské štěstí. Dostala jsem se do toho nejlepšího státu, na nejlepší školu a hlavně - k nejlepší rodině. Měla jsem spoustu času na přemýšlení co s životem před sebou a hlavně tedy úplně volnou ruku na výběr předmětů ve škole. Vybrala jsem si obory podle toho, co rezonovalo s mým srdcem a tak tedy se můj rozvrh sestával z psychologie, sociologie, ekonomie, historie umění, malby, španělštiny a předmětu jménem Fashion, kde jsme se učili šít. A jak tomu v životě nezřídka kdy bývá, můj prvotní strach z “šití v angličtině” vystřídal totální pocit naplnění právě z tohoto oboru. Zjistila jsem, jak skvělé je vytvořit si oblečení přesně podle mých představ a na moji postavu. Kdo zná Cavaliera asi už pomalu chápe, kam to směřuje.

Z New Yorku do Břeclavi.

Návrat z New Yorku do Břeclavi pro mě byl jako probuzení se z krásného snu do dne, kdy na vás čeká těžká životní zkouška. Tehdy tomu tak skutečně bylo, než jsem pochopila, či se možná smířila s tím, že se rodíme tam, kde jsme platní nejvíc. Po návratu zpět do ČR jsem měla jasno, že chci ve fashion designu pokračovat stůj co stůj. A tak jsem se po posledním roce na střední v Brně dostala na Oděvní design na Technickou univerzitu v Liberci. 

Ve třídě byla spousta talentů, ale všechny nás tlačila ta stejná otázka - Co budeme po škole dělat když je v Česku taková spousta lidí, co jsou taky kreativní a chtěli by se realizovat ve světě módy? Jít s vlastní kůží na trh a hned po škole si založit značku je tak trochu utopie a mimo komfortní zónu nás všech. Té kreativní práce, pro kterou tu všichni na této škole jsme už prostě moc nezbývá. Výsledkem toho bývá, že většina lidí buď obor opouští, nebo dělají práci, která kreativitě vůbec nepřidává. Z toho důvodu bych asi lhala, kdybych tvrdila, že to bylo to, co jsem si představovala. Obzvlášť když učitelé po nás vyžadovali koncepční tvorbu a mně vždy záleželo svůj potenciál uplatnit v praxi a dělat tedy věci, co si někdo může skutečně obléct a vyjít v tom na ulici. 

Začátek Cavalieru.

Nicméně nejspíš tím skutečným důvodem proč mě život přivedl do Liberce byl nejspíš ten, abych se ve druháku seznámila s mužem, který bude odpovědí na moje otázky a ukáže mi cestu za hranice mých tužeb, snů a limitů. Petr doplnil druhou půlku mého já a dnes už věřím, že sny se plní těm, co se nebojí snít. A to i ve dne. Prostředí, ze kterých každý z nás pochází se dala až příznačně propojit. Abyste tomu rozuměli, Petr v té době působil jako ředitel v poradenské firmě, kde vedl a rozvíjel spousty lidí. Uvědomoval si, jak je pro obchodní úspěch důležitá právě image, která propůjčuje emoce, které chceme v druhých vzbuzovat, ale že i přesto si to muži v té firmě ještě úplně neuvědomují. 

Náš vztah byl od samého začátku splynutím lásky a podnikání. Dalo by se říci, že jsme spolu tak dlouho, jak dlouho je na světě Cavalier. Právě v té době splynutí začaly vznikat i první myšlenky s konceptem módního konzultanta, tedy propojit časově zaneprázdněné businessmany a kreativní módní nadšence a vytvořit tím unikátní službu, která v republice nemá obdoby. Chlapi nebudou muset chodit do obchoďáků a řešit oblečení, ale budou na to mít “svoji Marušku”, která jim vyřeší všechny věci ohledně oblečení a vytvoří jim outfit přesně podle jejich představ. Klientům tím odpadá spousty starostí a budou mít víc prostoru pro rodinu nebo kariéru. Naším úkolem je, aby se skrze dokonalou image skvěle cítili a tím světu mohli ukazovat, co v nich doopravdy vězí.  

Oblek na míru za 16 tisíc?

Jak tomu tak bývá, začátek našeho společného podnikání provázelo nadšení, ale i spousta obav. 

Měli jste vidět hrůzu v mých očích, že si za svoji práci řeknu o částku v řádech tisíců za oblek na míru. Aby ne, když oblečení, co jsem začala prodávat bylo úplně mimo cenovou relaci ve které jsem se do té doby pohybovala já. A o přidané hodnotě služby také nemohla být řeč, zvlášť když  chození po obchodech a vybírání outfitů bylo tím, co jsem vždycky považovala za nejlépe strávený čas. Překonání sebeomezujícího přesvědčení na sebe nenechalo dlouho čekat. Stačilo naslouchat mužům jaké pro ně utrpení chození po obchodních centrech a vybírání si oblečení ve skutečnosti je. Z nadšených reakcí klientů jsem však vycíla, jak obrovský problém jim ve skutečnosti řeším a že cena za naše produkty, obzvlášť způsobem jakým se k nim dostávají, je pro ně víc než přijatelná.

Bylo prostě potřeba na sobě zapracovat tím, že jsem vystoupila ze svého úhlu pohledu na věc.  

Po tom, co jsem se otrkala a odbavila první zákazníky - naše kamarády u nás v obýváku, čekal nás další krok.

Některé firmy začínají v garáži, některé v obýváku.

Péťa už dál nesnesl mít v šatně naše zkušební obleky mezi svými. Tak bylo na čase se posunout dál a první červnový den jsme si otevřeli první “salon” (salonem rozumějte prostor podobný malému bytu v bytovém domě ve druhém patře bez výtahu). Rozjezd byl pomalý a já k tomu všemu ještě pořád studovala školu, která mi dávala čím dál tím menší smysl. Kamarádi ale byli s obleky spokojení a tak jsem je požádala, aby mi pomohli službu dostat i mezi jejich známé. Navzdory naprostému minimu známých, kteří by mohli službu využívat se moje klientela rychle rozrůstala. Dělala jsem vždy o trochu více než se očekávalo a věřila, že se lidé o svou zkušenost podělí.

A skutečně tomu tak bylo. 

Po tom, co jsme zjistili, že koncept funguje nám začalo být líto nechat si ho pro sebe. Obzvlášť když, jak jsem již zmínila, je tu tolik lidí, kteří také čekají na svůj módní sen. Tehdy jsme se rozhodli náš koncept představit veřejnosti z druhé strany - potanciálním módním konzultantům. Dnes tomu budou tak dva roky a stále jsem zaplavená nadšením z té myšlenky, že holky a kluci, které baví móda si u nás můžou realizovat své sny a dělat něco, co je vážně baví a přitom stále na druhé straně řešíme lidem jejich problém. Je to prostě podnikání s tou nejlepší karmou. 

Naše expanze z Liberce začala skrze oslovování kamarádů ze školy. Bavila jsem se s nimi o možnostech spolupráce s námi. Je to přece vysněný job si sám naplánovat svoji práci. Nic je neomezuje, nemusí do ničeho investovat peníze a všechno, co k práci potřebují jsme už vytvořili. Mohou se tak snadno začít realizovat. Nabrat si zaměstnance s titulem “Módní konzultant” jsme nechtěli. Co já vím, jestli ten, koho bychom přijali by se na tu práci vážně hodil a nakonec by ten neosobní přístup stejně “odnesl” zákazník. Raději jsme postupně vytvářeli dokonalou platformu pro módní nadšence tak, aby lidé různých ambicí využili toho na čem jsme pracovali pro svůj vlastní podnik. A my dva s Petrem tu budeme, abychom jim ukazovali směr a vedli je každej za jednu ruku třeba až k vlastnímu Cavalier STORU. Díky tomu u nás může pracovat spousta skvělých lidí a vzájemně se inspirovat. Co uděláte pro svět, svět udělá pro vás.

Netrvalo to dlouho a jeden z mých klientů projevil zájem se k našemu podnikání připojit, tím jsme  otevřeli další salon (tentokrát už opravdový Cavalier STORE) v Praze. Zhmotněná myšlenka? Možná, ale fungovalo to! Takto jsme dále “zapíchli vlajku” i v Brně a následně v Plzni. Nyní v Liberci už máme taky nádhernou pobočku a módní konzultanti tak mohou naplno žít přesně ten život o kterém jsem já osobně vždycky snila - být businessmanka v módě! 

Jak vypadá můj všední den?

Každý den tak jezdím po salonech a odbavuju klienty v různých městech. Den co den vytvářím outfity, které mým klientům pomáhají odhalit tu magickou moc skvělého oblečení a šíleně mě to baví. Zároveň tu a tam přednáším o síle prvního dojmu ve firmách a pomáhám jim s tvorbou jejich firemní kultury. Svoji práci si s Péťou organizujeme podle sebe a pracujeme tak co nejintenzivněji, abychom mohli využít každou příležitost, která se naskytne pro objevování krás světa. Oba se řídíme se pravidlem - Work hard, party harder. :)

Cesta ale nekončí a já začínám cítit, že už moc dobře vím, co pro klienty naše služba znamená a že v konzultantské práci jsme vážně skvělí. Mým současným cílem tedy je kromě starání se o moji  milovanou klientelu hlavně předávání zkušeností dál. Máme kolem sebe úžasný tým plný skvělých lidí, kteří si u nás plní svoje sny a cíle a to mě dojímá. Moc bych si přála pomoci podhalit své poslání co největšímu počtu módních nadšenců. Aby nakoukli pod černou roušku strachu a ten strach z odmítnutí či ze selhání dokázali pohladit hezky po nosánku a mohli tak začít dělat to, co je skutečně baví. S odvahou, s vášní, s láskou. 

Pokud Vás tento příběh zaujal a cítíte, že byste i vy chtěli být jeho součástí, stačí nám o sobě dát vědět. Velice rádi se s Vámi potkáme osobně. Prozatím více informací o této příležitosti se dočtete zde:

http://www.cavalier.cz/kariera


Komentáře k článku

Oblek

Váš první opravdový oblek

Vybrat konzultanta

Vybrat konzultanta

4 tvary klop

Knoflík s vygravírovaným
vlastním jménem

Ustřihlý rožek rukávu

150 druhů podšívek
přes 1000 druhů látek

Kontrastní knoflíkové dírky

Monogram