CAVALIER

Jméno a něco o mé rodině

Narodila jsem se 3.7.1945 v Praze jako čtvrtá dcera svým rodičům. Můj otec byl syn velkostatkářky z Poličan u Kutné Hory, matka - dcera textilního továrníka ze Studnic u Náchoda.V naší rodině pochopení pro lásku ke zvířatům z mého pohledu neměl nikdo.Přes to mi nebránili, abych absolvovala školu v oboru pěstitel-chovatel cizokrajných zvířat při pražské ZOO (s vyznamenáním) Práce se zvířaty byla mým koníčkem.

Která plemena posuzuji?

V roce 1971 jsem složila zkoušky na rozhodčí exteriéru psů a od té doby posuzuji na výstavách FCI všech typů.Původní plemeno, které jsem začala posuzovat a které jsem vlastnila od roku 1961 a od roku 1965 i chovala,byl novofundlandský pes. Později jsem si rozšířila posuzování na plemena svatobernardský pes, landsser, hovawart, leonberger, briard a kavalír King Charles španěl a King Charles špatněl. Další plemena jsem již rozšiřovat nechtěla a to i přes to, že jsem byla vyzývána a některá mám již "rozpracovaná".

Jaké pejsky mám nyní doma?

V současnosti mám doma pět kavalírů, jednoho Kinga, jednu border kolii a čivavu (starého pejska mojí dcery).

Můj první pes

Byl to tříletý čuvač, kterého jsem dostala darem ze ZOO Lešná. Následně mně ho bez mého vědomí sebrali... Po něm, jako náhrada, následovalo štěně- fena novofundlanda, kterou mi koupila matka .

Můj životní pes

Nemohu jednoznačně říci, který pes byl můj životní. Měla jsem psy, na které vzpomínám častěji než na ty ostatní, ale bylo jich v mém životě mnoho za těch dlouhých 50 let.

Jak jsem potkal/a kavalíry

Moje první setkání s kavalíry bylo v bytě u první chovatelky v ČSR, paní Milady Semerádové, kde jsem se nacházela jako zprostředkovatel koupě štěněte pro maďarského chovatele.Tenkrát mě opravdu chytli za srdce.Konec konců jak to většinou bývá při setkání s plemenem jako je kavalír.

Veselá příhoda z výstavy aneb kdy se mi to fakt nepovedlo

Já si za Boha na žádnou příhodu nevzpomenu...

Jakým kavalírům dávám při posuzování přednost?

Krásným ,to je jasné. Musí mít dobře anatomicky stavěné tělo, musí být harmonický v jednotlivých proporcích s perfektním prostorným pohybem.U kavalíra je důležitý výraz hlavy a veselá povaha.

Jaký kavalír u mě rozhodně nikdy nevyhraje?

Ten, který má špatně stavěnou kostru s vázaným pohybem a je bázlivý v projevu.

Vzkaz nám, vystavovatelům

Důležité je, aby každý kdo chová a vystavuje své psy, znal dobře standard kavalíra, byl velmi kritický ke svým psům, nekrmil se falešnými iluzemi.Na každém psovi se najde něco krásného a na každém sebedokonalejším se najde nějaký nedostateček. Velmi záleží na prezentaci, jaký udělá váš pes spolu s vámi na rozhodčího dojem a aby udělal dobrý dojem, to už záleží na nás.Naučte se od zkušenějších vystavovatelů předvádět svého psa (a ne sebe, jak to mnohdy vidíme).Vytvořte se svým psem pozitivní pár, na které je radost pohledět a je vidět vzájemná propojenost. Potom máte poloviční úspěch zaručen.