CAVALIER

Paní MVDr. Hela Brehmová zase ve své knížce Náš pes stůně představuje několik druhů tasemnic:

• tasemnici psí jejímž mezihostitelem je právě ona předmětná bleška;
• tasemnici hráškovou, ta je nebezpečná pro konzumenty tepelně neopracovaných drobných hlodavců, králíků a zajíců;
• tasemnici vroubenou, kterou můžete sníst i vy se syrovým masem nešílené krávy, ovce nebo kozy;
• tasemnici Alveococcus multilocularis, která se u nás nevyskytuje, ale pozor na hraboše v Rakousku a jižním Německu.

No a pan MVDr. Skalka se v knize Psovi přítelem v nesnázích o tasemnici rozepisuje docela podrobně.
Potvrzuje, že všechny tasemnice parazitující u psa mají složitý vývoj přes mezihostitele, jímž je v případě tasemnice psí nejčastěji blecha. V mezihostiteli se z vajíčka tasemnice vyvine měchýřek, zvaný boubel, obsahující hlavičku budoucí tasemnice. Pozře-li pes boubel, v jeho zaživadlech záhy vyroste dospělý červ.

A jak blecha k tasemnici přijde? I to se dočtete u doktora Skalky.
Bleší samička klade vajíčka do psí srsti. Ta odtud padají na zem, kde se z nich za týden líhnou larvičky. Zalézají do škvír v podlaze, eventuálně v psí boudě, několikrát se svlékají, zakuklí a z kukly posléze vyleze dospělá blecha.
Larvička blechy se živí organickými zbytky. Může pozřít i vajíčko tasemnice psí, jejíž vývojové stadium se dostane až do dospělé blechy.