CAVALIER

Z lékařského hlediska rozlišujeme mezi alergií na potraviny a potravinovou intolerancí. Příčinou obou projevů onemocnění je nesnášenlivost vůči některým složkám potravy.
V případě alergie se objevuje imunitní odpověď organismu, tělo tedy aktivně reaguje na alergen tím, že vylučuje odpovídající protilátky.
Potravinová intolerance naproti tomu nevyvolává žádnou imunitní odpověď. V tom jsou rozdíly, z nichž plynou také možnosti stanovení diagnózy.

Existuje test
Alergie lze bezpečně stanovit testem séra (EIA). Tento test není u nás ještě na trhu, sle ve Velké Británii se již dlouhá léta úspěšně používá pod názvem Sensitest. Reakce psa se testuje u šestnácti potravin: testuje se devět zdrojů proteinů a sedm zdrojů uhlovodanů. Testovanými zdroji bílkovin jsou hovězí maso, vepřové, jehněčí, kachní, kuřecí, krůtí maso, vejce, ryby a kravské mléko. Jako zdroje uhlohydrátů se testuje pšenice, sója, ječmen, rýže, brambory, kukuřice a oves. Výhodou tohoto laboratorního lékařského vyšetření je rychlost a spolehlivost, se kterou lze identifikovat příslušný alergen.
Tímto testem lze navíc zjistit okamžité alergické reakce, ale také zpožděné alergické reakce, protože tělo často nereaguje na přivedený alergen okamžitě, ale až s určitým časovým zpožděním. Nevýhodou je, že Sensitest funguje skutečně jen u alergií. Alergie a intolerance se však bohužel vyznačují stejnými klinickými příznaky. Intolerance se ale vyskytují mnohem častěji. Ty však s pomocí uvedeného testu zjistit nelze. Proto je možné, že test provedeme úplně zbytečně, aniž by přinesl nějaký výsledek, právě proto, že nejde o alergii, ale o potravinovou intoleranci.

Dieta uzdravuje
Abychom mohli správně diagnostikovat alergii i intoleranci, dostane pes hypoalergenní eliminační dietu. Základní pravidlo lékařské diagnostiky zní:
1. Sestavíme seznam všech potravin, které jsme psovi dávali během posledních čtyř týdnů. Včetně pamlsků.
2. Abychom mohli zjistit příčinu alergie, bude pes v následujících týdnech dostávat jen takové krmivo, které se skládá pouze ze dvou možných alergenů. Přednostně bychom měli používat základní potraviny, které pes až dosud nikdy nedostal. Nejčastějšími alergeny bývají bílkoviny, jmenovitě kravské mléko, hovězí maso a obiloviny. Jestliže se celkový stav psa po dvou až čtyřech týdnech podávání diety lepší, víme, jaké potraviny pes dobře snáší.
3. Cílem je dosáhnout u psa celkově dobrého zdravotního stavu bez nepříznivých příznaků. Nyní můžeme stravovací plán psa postupně rozšiřovat a psa konfrontovat s možnými alergeny. Tak můžeme zjistit, která potravina u psa vyvolává alergickou reakci.
4. V této fázi se doporučuje psa převést na dietní krmivo, které je na trhu běžně k dostání. Toto krmivo by mělo být pokud možno chudé na podněty a jednoduchého složení, aby obsahovalo co nejmenší počet možných alergenů. Jako zdroje bílkovin by nemělo sloužit kravské mléko ani hovězí maso či obiloviny, protože tyto potraviny jsou u psů prokazatelně odpovědné za více než 50 procent všech alergií na potraviny. Na trhu se nabízí celá řada kvalitních potravin pro citlivé psy, které se skládají výhradně z jemných složek bez obsahu možných alergenů.
Někdy také stačí začít rovnou posledním uvedeným krokem. Jestliže u svého psa zpozorujete příznaky, které naznačují nesnášenlivost určitých složek v potravy, může samotná změna krmiva a přechod na hypoalergenní dietní krmivo častokrát přinést okamžité a potřebné zlepšení. Tím si ušetříme celý proces stanovení diagnózy - a dosáhneme stejného cíle: pes bude zdravý a bez příznaků potravinové alergie.

Příznaky alergie:
- hubnutí
- letargie
- zpomalení růstu
- kožní vyrážky
- záněty, často za ušima
- vznik lupů
- zvracení
- průjem
- bolesti břicha

S.K.

Svět psů 5/04