CAVALIER

Příkladem jsou poruchy vývoje kostry: jestliže kosti psa rostou následkem nevyváženého přísunu proteinů příliš rychle, aniž by měly možnost současně dostatečně tvrdnout, často se ohýbají. To může za nepříznivých okolností znamenat poškození různých kloubů a především obávanou dysplazii kyčelního kloubu. Ta je u psa spojena s podstatným snížením kvality jeho života. V důsledku trvalých bolestí a nestabilního kosterního aparátu pes není schopen rozpustile dovádět a nelze ho ani stejnou měrou všestranně zatěžovat jako zdravého psa. To je dost dobrý důvod k tomu, abychom věnovali potřebnou pozornost výživě štěňat a rostoucích psů.

Čím menší je pes, tím rychleji vyroste
Štěně je zpočátku živeno mateřským mlékem. Tím nejlepším, co vůbec štěně může dostat. Když si však přebíráme štěně od chovatele, je již odstavené a zvyklé přijímat pevnou potravu. Musíme si uvědomit, že štěňata na počátku svého vývoje rostou velmi rychle, ale mají poměrně malý žaludek. Proto dostávají svoji denní dávku rozdělenou do čtyř až pěti porcí. Potřebují více bílkovin než dospělí psi a musí mít dostatečný přísun minerálů, které jim zajistí vývin zdravých zubů a kostí. Rychlost růstu závisí na plemeni. Většina plemen dosáhne poloviny své hmotnosti v dospělosti již ve věku půl roku. Zásadně platí, že čím menší je pes v dospělosti, tím rychleji vyroste do své definitivní velikosti.
V praxi to znamená, že trpasličí psi a psi malých plemen dosahují své definitivní velikosti již v šesti až osmi měsících věku. Naproti tomu německé dogy, které jsou skutečnými něžnými obry mezi psy, potřebují k tomu, aby dosáhli stejného vývojového stupně, více než dvojnásobnou dobu - tedy 18 až 20 měsíců.

Konec „krmení o závod“
Dříve jsme se zejména mezi majiteli velkých psů setkávali s „krmením o závod“. Těžký, velký a mohutný pes se považoval za silného. Majitelé těchto mohutných psů byli hrdí a často se dívali soucitně na „hladové“ vedle sebe. Skutečnost je však taková, že téměř všichni psi velkých plemen, kteří byli v mladém věku překrmováni a vyrostli a ztloustli příliš rychle, skončili jako dospělí s umělou kyčlí na krátkém vodítku. Velké skoky jsou pro ně totiž tabu vzhledem ke zdravotnímu stavu jejich nestabilní kostry. Proto bychom chtěli před takovýmto způsobem krmení v praxi co nejdůrazněji varovat. Dnes se prosadil poznatek, že právě zástupci velkých plemen psů musí vyrůstat pomalu a je nutné je krmit s rozvahou a rozumem. Nikdy bychom je neměli překrmovat, protože každý gram nadváhy, který zatíží ještě měkké kosti, představuje potenciální nebezpečí pozdějšího poškození kloubů a chrupavek. Čím přesně se vyznačuje kvalitní krmivo?

Kvalitní krmivo pro štěňata
Krmivo pro štěňata by mělo být optimálně stravitelné, aby bylo štěně schopné i z malého množství, které je schopno pozřít, využít všechny živiny. Krmivo by mělo obsahovat kvalitní bílkoviny ve vyšší koncentraci než v krmivech pro dospělé psy. Bílkoviny (neboli proteiny) obsahují aminokyseliny, které jsou důležité pro růst mladého organismu. V krmivu musí být obsaženy také minerály v jemně vyváženém poměru, aby nemohlo dojít k mezerám v jejich zásobování. Pokud byste si zahrávali s myšlenkou, že budete připravovat krmivo svému štěněti sami, měli byste se předem poradit se zvěrolékařem. Složení krmiva je totiž nutné dokonale vyladit podle pozdější velikosti psa. To rozhodně není nic snadného, a proto jsou běžně k dostání vhodné hotové produkty. Výrobci krmiv nabízejí produkty pro každou věkovou kategorii a zvířata různých velikostí a tato krmiva splňují všechny požadavky, o kterých jsme se tu zmiňovali. Zpravidla jsou to kompletní krmiva. To znamená, že se nedoporučuje nastavovat krmiva různými přídavky, ani je nijak „vylepšovat“. Tím se totiž samozřejmě změní kompletní, pečlivě komponovaný obsah minerálů a proteinů. Přesně v této souvislosti dělají majitelé také většinu chyb. Miska tvarohu k snídani, k obědu přidat k hotovému krmení nějaké brambory… To je špatně! A zvlášť v prvních 20 měsících života psa. Rozvíjejte svého psa pečlivě, ušetříte si tak v pozdějším věku psa velké náklady na zvěrolékaře a postaráte se také o to, aby váš pes mohl žít dlouhý život bez bolestí a obtíží. Z tohoto důvodu byste neměli dávat psovi nekontrolovaně ani pamlsky. Ty rozhodně nesmějí nahradit krmení.

Pes prospívá dobře
Zda váš pes prospívá dobře a snáší dobře také své krmení, zjistíte nejlépe tím, že si budete poznamenávat jeho hmotnost. Važte ho dvakrát nebo třikrát týdně. Měl by stejnoměrně přibývat na váze. Dnes existují pro každé plemeno tabulky velikostí. Z nich můžete snadno zjistit „požadované hodnoty“ hmotnosti vašeho psa. Jestliže jeho hmotnost stagnuje, měli byste se vydat ke zvěrolékaři. Někdy se tím projevuje, že organismus psa špatně snáší daný druh krmiva. A to lze jednoduše vyřešit změnou krmení. Například hovězí maso má vysoký alergenní potenciál. Proto většina výrobců krmiv nabízí také kombinace s obsahem kuřecího a jehněčího masa. Nesnášenlivost určité živiny v potravě je rozumné vyřešit co nejrychleji. Může totiž jinak způsobit dominový efekt - může spustit řetězec dalších poruch jako například záněty uší a chorobné změny kůže a srsti.

Nenechávat jíst bez omezení
Po 15 minutách skončila doba krmení. Vezměte psovi misku i s nedojedeným krmivem a vyhoďte všechny zbytky, které v ní ještě najdete. Misku na krmení i na vodu důkladně vyčistěte. Štěňata velkých plemen byste měli krmit s rozumem, aby u nich nedocházelo k poškození kostí. Nikdy nelze dostatečně zdůraznit, že špatné strávníky si lidé většinou vychovávají sami. Proto vychovávejte štěňata důsledně. Jestliže štěně nežere, bude muset hladovět, dokud nenastane čas k dalšímu krmení. Necháte-li mu ale stát misku s krmením pěkně na dosah, bude podle svého založení jíst neomezeně nebo se bude v jídle nimrat. A boj s vybíravým strávníkem stojí nervy - o tom vyprávějí celé hory dopisů našich čtenářů, které přicházejí do redakce časopisu Svět psů. Tento boj o moc nezřídka končí tím, že majitelé začnou psovi sami vyvařovat! To je zbytečná práce a způsobuje to často problémy i samotnému psovi. Průzkumy veterinárních vysokých škol ukázaly, že březí feny krmené krmivem, které připravovali majitelé sami, trpěly v podstatně vyšší míře komplikacemi při porodu než feny, které byly krmeny hotovým kompletním krmivem. Pes, který konzumuje své krmivo rád, prospívá dobře. Není ani příliš hubený, ani příliš tlustý, nemívá problémy se zuby a péče o něj bývá snadná. To jsou výhody, jejichž základy je třeba položit včas: důsledným a správným krmením.

Welt
Svět psů 4/05