Jistě přivonět k růži nebo po čichu najít chutné jídlo dokážeme také. Ale poznat po čichu, zda je někdo smutný, zda se bojí nebo zlobí, to dokáže jenom pes. Ovšem i jiné smysly psů předstihují v mnoha směrech smysly lidské.
UŠI
Díky mnoha svalům (celkem sedmnácti) kolem ucha je pes schopen zaměřit zvuky dokonale přesně, i když bude vedle něj vyhrávat dechovka (což bychom mu samozřejmě nikdy neměli udělat). Jeho sluchu neunikne nic. Pes je schopen zaslechnout dokonce i vlnění v ultrazvukové oblasti (například zvuk píšťalky, která je pro člověka němá). Pes nastražuje uši dlouho před tím, než se někdo přiblíží k domu. Psi s postavenýma ušima mohou ušima otáčet a zaměřovat tak zdroj zvuku jako radarem.
Pes dokáže své uši postavit tak, aby slyšel jen to, co slyšet chce. Jestliže je prostředí velmi hlučné, je naopak schopen svůj sluch silně omezit. Ostrý jek (například výkřiky dětí) mu ale dokážou přivolat bolení hlavy.
NOS
Lidé se dozvídají informace třeba z novin. Pes přidrží nos u pachové značky svých kolegů - a hned ví přesně, co se děje. Cítí náš tělesný pach a přesně ví, s kým má co do činění. Jemný psí nos reaguje citlivě na teplo. Proto dokáže vypátrat dokonce i lidi, kteří jsou zasypáni sedm metrů pod sutinami nebo lavinách. Díky neobyčejně vyvinutému čichu slouží jako pomocník při lovu, může čichem zjišťovat omamné jedy, vyhledávat ztracené děti a pronásledovat zločince. Služební psi jsou nenahraditelní pomocníci policie.
Pes je schopen čichem zachytit i několik dnů staré pachy. Lidský nos má zhruba 5 miliónů čichových buněk. Jezevčík naproti tomu disponuje 125 milióny a ovčák více než 220 milióny čichových buněk.
Každý majitel psa by měl dát svému psovi možnost, aby si denně „přečetl“ psí noviny. Pes, který se zdržuje jen v domě nebo na zahradě nebo při procházce musí chodit stále těsně u nohy, je politováníhodnou bytostí.
OČI
Psí oči jsou horší než lidské. Podle nejnovějších výzkumů psi vidí jen velmi slabě barvy, většinu věcí vnímají v černé, bílé a v odstínech šedé. Díky umístění očí má pes sice velký zorný úhel, ale nevidí tak plasticky jako lidé. Nedokáže ani tak přesně odhadovat vzdálenosti. Při špatných světelných poměrech však dokážou jeho oči využít zbytkového světla lépe než lidské. Pes vidí člověka, předměty nebo zvířata dobře jen v případě, že se pohybují. Jestliže se zastaví, ve psím oku rozostří. Slepý pes proto není ani zdaleka tak postižený jako slepý člověk. Třebaže v silničním provozu nebo v cizím terénu jsou procházky s ním možné (z bezpečnostních důvodů) jen na vodítku, je pes bez rizika schopen skutečně vychutnávat svoji existenci a orientovat se pomocí zbývajících skvěle vyvinutých smyslů.
HMAT
Lidé používají ruce, psi mají hmatové chlupy na tlapách, na pyscích a v obočí. Kromě toho také na uších a na končetinách. Díky tomu jsou schopni najít cestu domů i v absolutní temnotě a v domě i na zahradě se pohybují zcela bezpečně. Celé tělo psa je pokryto citlivými hmatovými nervovými zakončeními. Hmat sídlí u psa také v jazyku a v nosu. Díky tomu pes snadno zjistí, co je horké, studené, měkké nebo tvrdé.
JAZYK
Jazyk je termostatem psa. Prostřednictvím jazyka odpařuje vodu a reguluje tak svoji tělesnou teplotu. Pes se funěním zbavuje odpařené vody. Jazyk mu tedy nahrazuje potní žlázy, kterými organismus psa není vybaven. Předkové psa byli masožravé šelmy, a protože museli svoji kořist spolykat co nejrychleji, není jeho chuť příliš dobře vyvinutá.
Jestliže pes projevuje oblibu některých druhů krmení, je to především vlivem jeho čichu. Pes však dokáže rozlišit sladké, kyselé, hořké a slané. Chuťové vjemy však pravděpodobně vnímá jen jako příjemné, neutrální nebo nepříjemné.
ŘEČ PSA
Psí jazyk je mezinárodní. Pes hovoří s jinými psy, ale také s lidmi - jenže my nejsme častokrát schopni jeho jazyku správně porozumět nebo si jeho signály vysvětlujeme špatně.
Štěkot může být výrazem radosti, výzvou ke hře, výstrahou, výrazem strachu, vzrušení nebo nevolnosti.
Vytí je jednoznačným příznakem toho, že pes postrádá svoji smečku a trpí strachem z odloučení. Kňučení znamená bolest nebo je známkou podřízenosti psa. V některých případech může být ale také výzvou ke hře.
Vrčení někdy psovi unikne i při skotačení. Vážně míněné hluboké vrčení znamená jednoznačnou hrozbu a vždy bychom je měli brát vážně!
Jestliže pes křičí a ječí, má bolesti. Těmito srdceryvnými zvuky nešetří především štěňata.
ŘEČ PACHŮ ZAHRNUJE OZNAČOVÁNÍ A OČICHÁVÁNÍ
Pes označuje svůj revír křížem krážem a všude zanechává svoje „vizitky“ - své pachové značky. K tomu mu poslouží stěny domů, stromy, rohy a všechno, co se zvedá od země. Každý kolemjdoucí pes pak ihned ví, komu patří revír, kterým právě prochází. Pak se buď stáhne, nebo z protestu značku původního psa „přerazítkuje“. Očicháváním pes rozpoznává ve svém revíru pachové značky a zbytky po konkurenci, fenky připravené k páření, všechno stravitelné i lidské pachy - a pes všechno pečlivě očichává.
Neobyčejné smysly:
Díky mimořádně vyvinutým smyslům je pes schopen podávat výkony, nad kterými lidé stále žasnou:
- Pes pozná, že máme v úmyslu odejít.
- Hluboce spí u okna otevřeného dokořán ale ihned se probudí, když například zašustíme papírem od salámu.
- Saňoví psi jsou schopni udržet správný směr i v noci, zatímco lyžaři něco takového nedokážou ani s kompasem.
- Pes je schopen odlišit zvuk rodinného vozu od jiných motorů a ví mnohem dříve než člověk, kdy se blíží listonoš.
M.B.
Svět psů 11/04