CAVALIER

Podobně jako v lidském životě vedou také zde ke šťastnému soužití jak extrémní protiklady, tak největší podobnosti. Nalezneme-li u starších manželských párů rysy, jako kdyby byli muž se ženou sourozenci, podobně zjišťujeme také u majitelů a jejich psů v průběhu let jistou podobnost, která může působit dojemně i komicky. U zkušených znalců psů se tyto podobnosti zesilují samozřejmě i tím, že volba plemene a jednotlivého psa bývá určována sympatií k podobnosti povah - to jsou takzvaní sympatičtí neboli rezonanční psi. Pozoruhodné ovšem vždycky bývá, jak často dokážeme najít zrcadlo vlastností majitele v jeho psovi. Psi člověka, který až pedanticky miluje pořádek, bývají často nápadně čistotní a mívají jistý smysl pro pořádek: zdá se, že se sami od sebe vyhýbají špinavým loužím a pohybují se po nejužších pěšinkách mezi květinovými a zeleninovými záhony, aniž by do nich vstoupili. Jiní psi - totiž ti méně pořádkumilovných lidí - se naproti tomu s chutí vyválejí v každé kaluži a domů přinášejí nepopsatelnou špínu. U některých psů z určitých chovů pozorujeme, že v nich přežívá a převažuje dědictví zdrženlivého, jako kočka čistotného a celkově !ušlechtilého! zvířete, protože tito chovatelé používají k chovu jen ty psy, kteří nejvíce odpovídají jejich vlastnímu založení. Další paralelou bývá často plnost postavy psa i jeho majitele. Lidé, kteří zdravou výživu neberou příliš vážně, na ni většinou důsledně nedbají ani u svých psů. Pokud se někomu daří až příliš dobře, chce, aby se jeho pes, který s velkýma prosebnýma očima žebrá u stolu, také podílel na pamlscích… a zanedlouho se pes začne stále více podobat svému majiteli. Rostoucí podobnost mezi člověkem psem se projevuje také na poli určitých nemocí způsobených nesprávnou výživou, za kterou ovšem odpovídá člověk a jeho nezodpovědný způsob krmení psa.

Navzájem se přizpůsobujeme
Letargický člověk vychová ze svého psa postupem doby stejně letargické zvíře, protože se bude svým psem zabývat jen málo, bude mu nabízet příliš málo podnětů k rozumné činnosti, takže pes se mu bude muset chtě nechtě přizpůsobit. Podobně jako pokřikování nebo nejistota se na psa přenesou všechny vlastnosti a zvláštnosti tělesných a hlasových projevů majitele. Nervózní člověk tak automaticky vychová také nervózního psa. Pokud ovšem pes svým suverénním chováním neuklidní člověka. Suverénní, klidný člověk bude mít rovnocenného psa. Strach je špatný průvodce při výchově psa. Jenže kdo by něco takového přiznával rád? Strach před svými vlastními psy projevují spíše ženy než muži - nebo se pokoušejí potlačit je. Instinkt psa však prohlédne jakýkoliv pokus skrývat tajné nejistoty. Ještě více než strach se na zvíře přenáší nervozita a neklid.

Pes jako kompenzace
Samozřejmě existují také citlivější psi, případně plemena, a také psi, kteří dokážou na svého spíše zmatkujícího majitele působit uklidňujícím dojmem. Přehnaně nervózní lidé by se měli rozhodnout spíše pro klidné a vyrovnané plemeno - když už to musí být pes. Na takové povahy často totiž mívá uklidňující vliv spíše kočka. Atraktivní plemena jako například bordur kolie, dobrmani, ovčáci, teriéři, lovečtí psi nebo často nervózní bišonek jsou pro nervózní lidi méně vhodní.

Nic pro pruďasy
Nervózní lidé by si neměli obstarávat štěně - a v tomto případě je nutné být k sobě opravdu upřímný! Klidné vyrovnané dospělé zvíře bez podstatných poruch chování může mít podstatně více uklidňující vliv. Základní předpoklady úspěšného výcviku štěňat - klid a dobré nervy - by totiž mohly chybět.
Žádný pes totiž nepochopí hned napoprvé, co se od něj vlastně chce. Nervózní vychovatel mu neposkytne potřebnou pomoc, kterou štěně potřebuje, aby se mohlo orientovat ve „výukovém programu“. Neklid pak vede ke ztrátě vzájemného porozumění, horečnému shonu a zmatku. Nervozita a nedůslednost určitě nejsou pro psa správným vzorem a s takovým chováním určitě nemůžeme být pro svého psa vůdcem smečky. U psů s poměrně vysokými tendencemi k dominanci mohou vzniknout vážné problémy - a může dojít i k situaci, kdy bude potřeba předat psa do zkušených rukou.

Hledat a najít
Jestliže od základů nervózní člověk přesto najde „správného“ psa, který je spíše letargické a vyrovnané povahy, mohou se oba navzájem dobře doplňovat a vytvořit dobrý tým. Páneček nebo panička musí být ovšem připraveni něco se od svého psa také naučit: v určitých situacích zachovávat klid.
Na dlouhých procházkách se uvolnit anebo večer se pěkně stočit na pohovce u televize do klubíčka i se svým psem - to může některým nevyrovnaným lidem pomoci k větší vyrovnanosti a klidu.

M. B., psycholožka zvířat

Svět psů 3/05