Pak abychom se měli pokusit udělat si o způsobu péče o psy objektivní obrázek. Jak jsou psi u chovatele ubytovaní? Jak je na tom chovatel s čistotou a hygienou? Jsou psi viditelně zdraví, nebo se u nich projevují známky onemocnění? Jak reagují psi na chovatele a na neznámou návštěvu?
Podmínky péče o psy
Důležitým faktorem jsou odpovídající podmínky péče o psy: spokojení psi potřebují odpovídající prostředí, pravidelný výběh a častý kontakt se vztahovou osobou. Jestliže psi žijí výhradně v kotcích a reagují bojácně nebo agresivně, když se k nim přiblížíme, je to velmi špatné znamení. Domácnost se psy, o kterou se správně pečuje, nepáchne. Psi mají nepochybně charakteristický pach, který je intenzivnější, když se pes namočí, ale u chovatele to nesmí „příšerně smrdět“. Rozumí se samo sebou, že psi musí působit pěstěným dojmem. Nečistota, ztvrdlé vrstvy špíny kolem očí, na nose a v okolí řitě mohou být známkami nedostatečné péče a eventuálního onemocnění psa. Velkou pozornost bychom měli věnovat také stavu srsti psů. Hodně nám napoví rovněž vzájemný vztah psa a chovatele. Odpovědný chovatel si udržuje se svými zvířaty úzký kontakt plný důvěry. Většina chovatelů, kteří chovají psy jen jako koníčka, integrují své psy zcela do rodinného života a kladou maximální důraz na rannou socializaci svých zvířat. Jsou-li psi trvale umístěny v kotci, měli bychom přinejmenším očekávat, že se s nimi chovatel denně vydává na procházky a že jim také poskytne dostatek pohlazení.
Rodiče
Nejlepší je, pokud máme před koupí štěně možnost seznámit se s oběma rodiči. Vzhled rodičů vypovídá o pozdějším vzhledu štěňat a setkání s rodiči nám poskytne také základní informace o eventuálních povahových vlastnostech a možných psychických problémech jejich potomků. Ne vždycky bývá bohužel možné setkat se i s otcem štěňat. Řada chovatelů nemá vlastního krycího psa nebo je odkázána na „cizí krev“, aby se genofond jejich vlastních psů neúměrně nezužoval. Proti takovému přístupu nelze v zásadě nic namítat. Chovatel však může mít k dispozici fotografie krycího psa nebo může mít dokonce videokazetu s otcem svých štěňat.
Chovná fena by však měla být rozhodně vždy v místě odchovu štěňat. Jestliže byla štěňata odloučena od své matky již ve věku několika málo týdnů a chovná fenka není nikde k dispozici, měl by zájemce o koupi štěněte přistupovat ke tvrzením chovatele s jistou skepsí a nedůvěrou.
Marc Jacquet
Svět psů 7/05
Pak abychom se měli pokusit udělat si o způsobu péče o psy objektivní obrázek. Jak jsou psi u chovatele ubytovaní? Jak je na tom chovatel s čistotou a hygienou? Jsou psi viditelně zdraví, nebo se u nich projevují známky onemocnění? Jak reagují psi na chovatele a na neznámou návštěvu?
Podmínky péče o psy
Důležitým faktorem jsou odpovídající podmínky péče o psy: spokojení psi potřebují odpovídající prostředí, pravidelný výběh a častý kontakt se vztahovou osobou. Jestliže psi žijí výhradně v kotcích a reagují bojácně nebo agresivně, když se k nim přiblížíme, je to velmi špatné znamení. Domácnost se psy, o kterou se správně pečuje, nepáchne. Psi mají nepochybně charakteristický pach, který je intenzivnější, když se pes namočí, ale u chovatele to nesmí „příšerně smrdět“. Rozumí se samo sebou, že psi musí působit pěstěným dojmem. Nečistota, ztvrdlé vrstvy špíny kolem očí, na nose a v okolí řitě mohou být známkami nedostatečné péče a eventuálního onemocnění psa. Velkou pozornost bychom měli věnovat také stavu srsti psů. Hodně nám napoví rovněž vzájemný vztah psa a chovatele. Odpovědný chovatel si udržuje se svými zvířaty úzký kontakt plný důvěry. Většina chovatelů, kteří chovají psy jen jako koníčka, integrují své psy zcela do rodinného života a kladou maximální důraz na rannou socializaci svých zvířat. Jsou-li psi trvale umístěny v kotci, měli bychom přinejmenším očekávat, že se s nimi chovatel denně vydává na procházky a že jim také poskytne dostatek pohlazení.
Rodiče
Nejlepší je, pokud máme před koupí štěně možnost seznámit se s oběma rodiči. Vzhled rodičů vypovídá o pozdějším vzhledu štěňat a setkání s rodiči nám poskytne také základní informace o eventuálních povahových vlastnostech a možných psychických problémech jejich potomků. Ne vždycky bývá bohužel možné setkat se i s otcem štěňat. Řada chovatelů nemá vlastního krycího psa nebo je odkázána na „cizí krev“, aby se genofond jejich vlastních psů neúměrně nezužoval. Proti takovému přístupu nelze v zásadě nic namítat. Chovatel však může mít k dispozici fotografie krycího psa nebo může mít dokonce videokazetu s otcem svých štěňat.
Chovná fena by však měla být rozhodně vždy v místě odchovu štěňat. Jestliže byla štěňata odloučena od své matky již ve věku několika málo týdnů a chovná fenka není nikde k dispozici, měl by zájemce o koupi štěněte přistupovat ke tvrzením chovatele s jistou skepsí a nedůvěrou.
Marc Jacquet
Svět psů 7/05