Instinktivní chování
Předchůdci dnešních psů neměli vždy dostatek potravy, proto po zabití část kořisti zahrabávali, aby si ji ochránili před mrchožrouty. Dnešní psi se mohou nasytit kdykoliv, a proto si nepotřebují dělat zásoby. Instinktivně si ale vyhrabou jámu, kdykoliv si chtějí ukrýt svůj poklad. Hračky na žvýkání jsou pro psy užitečné, protože podporují zdravý růst zubů a jsou hygieničtější než kosti. Kdyby si však naši miláčci mohli vybrat, dali by zcela nepochybně přednost pořádné kosti. A nejraději mírně zapáchající. Neberte mu jeho kost, kterou si na zahradě vyhrabe po několika dnech. Ta je pro něho velkým potěšením.
Nevhodná kost
Nejenom štěňata, ale i starší psi rádi něco ohryzávají. Jestliže mu nedáte kost nebo nějakou hračku, najde si jiný předmět, který bude hryzat. Některé kosti jsou však nebezpečné, zejména dlouhé drůbeží, neboť se snadno lámou a jsou ostré. Zlomený konec může probodnout dáseň nebo poškrábat jícen. Pes neví, že kost je nebezpečná, a bude ji bránit. Uchopte psa pevně za obojek, rozevřete mu čelisti, abyste mu mohli kost vzít. Buďte opatrní, protože se pes může pokusit po kosti chňapnout i poté, co jste ji už vyndali. Držte psa, dokud nebude kost v bezpečné vzdálenosti.
Nepodělí se? Nepodělí!
Pes se nechce nechat připravit o svou kost a dává to najevo agresivním a prudkým výpadem. I psi, kteří spolu běžně dobře vycházejí, mohou často mít podobné rozepře, když jim dáte pouze jednu kost nebo jednu hračku.
Ani sebelepší hračka ovšem nemusí být pro psa zajímavá, dokud se mu ji někdo nesnaží vzít. Pes si velmi často vybere hračku a jen tak jakoby ledabyle ji před sebou položí. Kdykoliv se však někdo přiblíží a pokusí se mu ji vzít, na reakci nemusí dlouho čekat.
Z knihy: Jak porozumět svému psovi
Napsal: David Alderton
České vydání vydalo Nakladatelství Junior, s.r.o., 2005
Instinktivní chování
Předchůdci dnešních psů neměli vždy dostatek potravy, proto po zabití část kořisti zahrabávali, aby si ji ochránili před mrchožrouty. Dnešní psi se mohou nasytit kdykoliv, a proto si nepotřebují dělat zásoby. Instinktivně si ale vyhrabou jámu, kdykoliv si chtějí ukrýt svůj poklad. Hračky na žvýkání jsou pro psy užitečné, protože podporují zdravý růst zubů a jsou hygieničtější než kosti. Kdyby si však naši miláčci mohli vybrat, dali by zcela nepochybně přednost pořádné kosti. A nejraději mírně zapáchající. Neberte mu jeho kost, kterou si na zahradě vyhrabe po několika dnech. Ta je pro něho velkým potěšením.
Nevhodná kost
Nejenom štěňata, ale i starší psi rádi něco ohryzávají. Jestliže mu nedáte kost nebo nějakou hračku, najde si jiný předmět, který bude hryzat. Některé kosti jsou však nebezpečné, zejména dlouhé drůbeží, neboť se snadno lámou a jsou ostré. Zlomený konec může probodnout dáseň nebo poškrábat jícen. Pes neví, že kost je nebezpečná, a bude ji bránit. Uchopte psa pevně za obojek, rozevřete mu čelisti, abyste mu mohli kost vzít. Buďte opatrní, protože se pes může pokusit po kosti chňapnout i poté, co jste ji už vyndali. Držte psa, dokud nebude kost v bezpečné vzdálenosti.
Nepodělí se? Nepodělí!
Pes se nechce nechat připravit o svou kost a dává to najevo agresivním a prudkým výpadem. I psi, kteří spolu běžně dobře vycházejí, mohou často mít podobné rozepře, když jim dáte pouze jednu kost nebo jednu hračku.
Ani sebelepší hračka ovšem nemusí být pro psa zajímavá, dokud se mu ji někdo nesnaží vzít. Pes si velmi často vybere hračku a jen tak jakoby ledabyle ji před sebou položí. Kdykoliv se však někdo přiblíží a pokusí se mu ji vzít, na reakci nemusí dlouho čekat.
Z knihy: Jak porozumět svému psovi
Napsal: David Alderton
České vydání vydalo Nakladatelství Junior, s.r.o., 2005