CAVALIER

Už během čtvrtka se začali sjíždět první pejskaři a v pátek již bylo komořanské cvičiště plné stanů. Páteční odpoledne bylo velmi slunečné, což podporovalo naši skvělou náladu. Kolem 17:00 se mohlo začít slavnostně zahajovat. Po celé dva dny se běhalo na dvou parkurech současně, proto musel být každý ve střehu, aby nepropásl svůj běh. Pejsků se sešlo požehnaně, od nejvíce početných border kolií, bearded kolií, šeltií a belgických ovčáků, přes křížence, kolie, americké i anglické kokříky, pudlíky, labradory, teriéry až po jezevčíky, krysaříky, čivavy a ostatní plemena. Vás ovšem nejvíc budou zajímat ti naši kavalírci.

Kavalíři se tu sešli tři /myslím ty, kteří si přišli zazávodit/, byl to velice šikovný rubínek Tomáše Lokvence - Utamaro z Císařského mlýna a moji dva blenheimové, Aris Pilný jedlík /to jméno mu fakt sedí/ a Baron ze Starého dobrasa. Po celé tři dny probíhaly různé soutěže, jako je např. open, jumping, zkoušky, paralelní závod, C.A.C.Ag, Flayball přes různé zpestřující závody.
Jako rozhodčí se nám představil Zdeněk Spolek a Antonín Grygar, dále jsme tu měli návštěvu ze Slovenska -Ivetu a Romana Lukáčovi a jako největší překvapení nastoupil rozhodčí z Francie -Jean Paule Petitdidier /prezident Komise agility FCI/. Musím jen dodat, že to byl velice příjemný člověk a mám dojem, že i jemu se u nás líbilo.
Běhat se začínalo časně ráno a končilo se kolem půlnoci, takže bylo dost času , aby se sobotní dopoledne věnovalo převážně dětem. Ty si mohly vzít buď pejska rodičů, nebo si ho prostě vypůjčit... Byla to moc pěkná a veselá podívaná, mohly pejska motivovat dobrou pochoutkou, nebo hračkou, nebo mít pejska připnutého na vodítku. Šlo jen o to, aby parkur doběhly. Za to je samozřejmě čekaly pěkné ceny. Svůj vlastní závod měly dokonce budoucí maminky a mohu říct, že již v dost pokročilém stadiu těhotenství. Bylo opravdu veselé sledovat, jak ke svým těhotenským šatičkám nazuly kopačky a vyrazily do terénu.

V sobotu večer, spíš v noci, se většina závodníků sešla na oblíbené sezení. Opět sem zavítala i kapela, takže ti co vydrželi si užili opravdu krásnou noc. Připíjelo se z vyhraných pohárů, tancovalo se a vůbec tu vládla taková přátelská atmosféra. V neděli jsme se už nemohli dočkat závodu plemen, tam je totiž největší šance na pohár. Zvlášť u plemen, kterých tu bylo málo, nebo dokonce jen jeden jedinec. U těchto případů šlo o doběhnutí do cíle bez diskvalifikace. Já si velké naděje nedělala, i když tu kavalírci byli pouze tři. Arísek se totiž hned v pátek šíleně zamiloval do jedné německé fenky a vůbec mu nevadilo, že byla kastrovaná. Takže letošní /vlastně už loňské/ Noční hrátky se mi pěkně prodražily, protože Arísek asi ze 7 závodů doběhl jen jednou, nebo dvakrát. Stačilo mu na startu sundat obojek s vodítkem a.... frnk, už byl u své milované. Jeho láska byla prostě silnější..
Samozřejmě závod plemen právem vyhrál Utamaro s Tomášem a já mu můžu jen gratulovat. Je fakt, že závod plemen je jedním z mála, které Aris doběhl, ale jeho nutkání na útěk bylo větší, takže když se nasměroval směrem k východu z parkuru, chtěl zase frnknout, jenže ejhle, někdo mu před nosem zavřel vrátka, takže mu nezbývalo, než se ke mě vrátit a další velké zdržení ho potkalo na kladině, která byla kousek od stolů a kuchyňského stanu. Z kladiny měl pěkný rozhled a jako na potvoru si někdo u stolu dával dobrý obídek, takže Arísek místo aby pokračoval, se zastavil a sledoval tu dobrotu.
Za Baronkův "neúspěch" si můžu sama. Vyběhl opravdu moc pěkně, vše začalo na stole /zóna klidu, zde musí pes zůstat po dobu 5ti vteřin, které odpočítává rozhodčí/. Na stole dostal povel lehni, tak si lehnul, najednou si polosednul a začal se drbat za uchem, volám znova lehni,...situace se opakovala asi ještě třikrát, takže rozhodčí odpočítával stále od začátku a lidi se úžasně bavili. Když jsme zdolali stůl, čekalo nás áčko, které Baron miluje. A co se nestane. Baron běží s nakloněnou hlavou a když vybíhá áčko, běží do strany podle sklonu své hlavy, takže asi z metru skočil na zem. druhý pokus už proběhl bez problémů. Když jsme doběhli, vrtalo mi hlavou, co to prováděl, že by ho svědělo ouško? A jak ho tak chlácholím a hladím nahmatám v jeho dlouhé srsti chuchvalec bodláků, který měl zamotaný mezi náprsenkou a ušima...Takže všichni příště pozor, než vyrazíte na parkur, prohlédněte si svého kavalíra a zbavte ho bodláků, jinak se nestačíte divit, co takový kavalír s bodlákem za uchem na parkuru dokáže za legrácky.

Po odběhnutí všech parkurů nás čekala ještě jedna moc pěkná podívaná a to závody ve FLAYBALLU. Pro nezasvěcené jen přiblížím, co to flayball je. Jsou to vlastně čtyři překážky v řadě za sebou a na konci je umístěn box s míčkem. Úkol psa je vyběhnout ze startovní čáry, zdolat čtyři překážky, z boxu našlápnutím vystřelit míček, se kterým se stejným způsdobem vrátí zpátky. Po skončení Flayballových závodů se začalo vše postupně sklízet, od parkurů, přes stany po pejsky. Užili jsme si všichni moc pěkný slunečný víkend a budeme se opět těšit na ty příští Noční hrátky. Teď už zbývalo jen slavnostní vyhlášení výsledků, rozloučení s rozhodčími a převzetí pohárů. Každý závodník navíc dostal reklamní tašku s nějakými dobrotkami pro hafíky a žlutý upomínkový hrnek " Noční hrátky 2000".Takže jen doufám, že těch kavalírů zde uvidím v příštím roce mnohem víc.

Budeme se na vás všechny moc těšit!

Jitka Koutná + Aris & Baron