CAVALIER

Nejraději chodí na procházky do lesa, ktery je nedaleko našeho domu, protože tam žije spousta zajíců, srnek a ptáků, které s oblibou prohání po celém lese. Tato jeho vášeň je většinou příčinou toho, že chodím po lese a hulákám na psa, který je už kilometry daleko ode mně a je mu úplně jedno, že mám o něj strach. Když se vrátí je celý šťastný, že mě našel. Mně se také uleví, protože bych nepřežila, kdyby se mu něco stalo, ale na venek to najevo nedávám a okatě ho přehlížím, abych ho alespoň trochu potrestala za jeho neposlušnost.
Někdy si myslím, že má Andy snad nejvíce špatných vlastností, které pes může mít, protože utíká, neposlouchá, chytá ptáky a noruje u babičky na zahradě myši, za což vždycky dostanu vynadáno já.
K chytání ptáků se váže jedna, poměrně drastická příhoda. Můj dědeček totiž chová holuby, o které se stará jako o oko v hlavě. Jednou, když jsme psa nechali samotného na zahradě, využil příležitosti a tři holuby chytil. Nebohé holuby nastrkal do hranice s dřevem. Naštěstí všichni přežili a dokonce se dědeček slitoval i nad Andym a nezatrhl mu návštěvy u nich na zahradě. Můžu však slavnostně odpřísáhnout, že i přes všechny Andyho neřesti, bych ho nevyměnila za nic na světě.

Helena Vrátníková