CAVALIER

Co před výstavou - příprava psa

Příprava psa na výstavu je velmi důležitá. Každý pes nemá přirozené vlohy se vystavovat, proto musíme začít s předstihem (min. měsíc intenzívního denního cvičení, ale lépe od štěněte).
Kavalír je pes malý, proto je nutné jej naučit klidně a sebejistě stát na stole. Nejjednodušší je, když štěně postavíme na stůl (na neklouzavou plochu), pohladíme, pochválíme a snažíme se docílit toho, aby štěně stálo (např. lehce pohladíme pod bříškem ap.). Musíme si uvědomit, že pro štěně je to výška a nejspíše se bude bát a uspokojivý výsledek může být až za dlouho. Velmi nejisté štěně i psa můžeme podpořit pamlskem. Až získá jistotu, můžeme přidat česání, kartáčování, u pejsků i kontrolu varlat, celkové prohmatání těla ap., aby si pes zvykl na manipulaci na stole. Nutné je i zvykání na kontrolu zubů. Ta se provádí citlivě, ale zároveň rozhodně. Pes si musí nechat prohlédnout skus (zepředu se stisknutými zuby, z boku špičáky) a v otevřené tlamě počet zubů. Musíme dát pozor, aby pes ze stolu nespadl nebo neskočil.
Dále je třeba naučit psa pohybu v kruhu, tj. klidnému, jistému a ukázněnému klusu (dlouhý, nedrobivý, plynulý a harmonický) u nohy nebo před námi. Totéž se týká pohybu do trojúhelníku. Je důležitá souhra pána a psa (nezamotat se, nezakopnout o psa ap.)
Zvýšenou pozornost věnujeme učení postoje v klidu. Je třeba nějak upoutat pozornost psa (oblíbená hračka, pamlsek, povel ...).
Ať už učíme cokoliv, je velmi důležité chovat se klidně a povzbudi- vě, i když se to psovi nedaří, jen jej neodměníme. Při předvýstavní přípravě psa nikdy netrestáme ani nekřičíme a dochází-li nám trpělivost, psa pochválíme a ukončíme cvičení.
K přípravě na výstavu patří i doteky cizích lidí, přivykání psa na množství lidí i psů a na změny prostředí. Učíme-li psa, učíme se zároveň i my a to spolupráci se psem, poznáváme jeho povahu, reakce na naše podněty, učíme se sebeovládání a klidu, vymýšlíme triky jak nejlépe psa zvládnout.
Před výstavou psa vykoupeme kvalitním psím šamponem, ale pozor, po vykoupání je srst létavá a neuzavřená (i když použijeme kondicioner a sčesáváme po srsti při fénování). U každého psa to může trvat různě, od 2-3 dnů po týden. To si musíme zjistit předem.
Po vykoupání zkrátíme drápky (alespoň 4x ročně) a ostříháme tlapky. Nejprve vystříháme co nejvíce srsti zespodu mezi polštářky až k drápkům a potom seshora asi 1/2 cm za drápkem. Mezi polštářky se nám stříhá nejlépe, když pes leží na zádech, dostříháme pak ve stoje psa. Snažíme se docílit uceleného zaobleného tvaru tlapky. To vše musíme ovšem psa naučit - klidem a neústupností, pokáráním a odměnou, zkrátka - jako předvýstavní příprava. Vše postupně a nejlépe už od štěněte (alespoň krátce kvůli zvyku).

Co na výstavu - musí být
Je několik věcí, které na výstavě nesmí chybět. Je to Průkaz původu, Očkovací průkaz (s potvrzením od veterináře), Vstupní list (ten rozesílá pořadatel výstavy), obojek a vodítko.

Co na výstavu - doporučuji

Často nám mohou chybět některé z těchto věcí:

• odměny a předměty upoutávající pozornost psa (míček, pískátka...). V kruhu nám mohou dobře posloužit, pokud jsme na ně psa naučili.
• hřeben, kartáč - slouží k úpravě srsti
• hadřík na oči ( případně i osvědčené kapky - např. Evercil), protože vypoulené oči kavalírů jsou v prašném prostředí velmi namáhány
• hadr nebo ručník na tělo - je-li mokro, pak obetřeme srst i tlapky - výstavní vodítko vhodné barvy - je lépe ovladatelné než obyčejné a také lépe vypadá
• misku na vodu ( a příp. láhev s vodou)
• výstavní klec nebo alespoň deka pro psa - ne vždy je na zemi čisto (máme-li klec, vezmeme i přehoz pro zastínění)
• zavírací špendlík na číslo, tužka, malá skládací židlička nebo deka, pohodlný oděv (ne stejné barvy jako je pes !!) i obuv.
  Je mnoho věcí, které bychom mohli s sebou vzít, ale není moc výhodné s sebou vláčet spoustu tašek a věcí. Je jen na nás, co se nám skutečně hodí. To si ověříme po 1-2 výstavách.

Co na výstavě
Při vstupu na výstavu si vyzvedneme katalog a číslo pro psa (nebo v kruhu, kde se náš pes vystavuje) a výstavní kruh si hned najdeme.
Z tabule u kruhu se dozvíme, kolikátí v pořadí se kavalíři vystavují a z katalogu vyčteme, kolik psů bude posuzováno před námi. Jsou-li před námi už jen 2-3 psi na posouzení, svého psa připravíme na vystavování. Ještě pročešeme dlouhou srst a kratší prokartáčujeme, obetřeme oči i tlamku a na závěr navlékneme výstavní vodítko a psa povzbudíme. Do kruhu si nezapomeneme vzít odměny nebo předmět k upoutání pozornosti (pes jej musí znát), hřeben a číslo. Pak už jen dbáme pokynů rozhodčího. V kruhu si všímáme jen svého psa, aby byl vždy v perfektní pozici, povzbudíme ho, chválíme a uplatníme vše, co jsme se s ním naučili. Posloucháme rozhodčího a okolí vnímáme jen zběžně. Na výstavě se chováme klidně, protože naše nálada i pocity se přenáší na psa. Dbáme na to, aby byl pes před nastoupením do kruhu vyvenčený.

To je snad ve stručnosti vše. Zřejmě se Vám tohle všechno zdá těžké, složité, směšné nebo zbytečné. Ale pokud budete na výstavy chodit častěji, zjistíte, že v kruhu panuje rivalita a konkurence a nakonec budete muset udělat nejen tohle, ale mnohem více. Ne, že by Váš kavalírek byl méněcenný při neúspěchu! Ale zdravé soutěžení a propagování plemene a svého psího miláčka je ku prospěchu Vám (chovná fenka nebo budoucí plemeník) i plemeni.

Mnoho štěstí na výstavě přeje
Michaela Marečková