Kutnohorsko - V souvislosti s konáním klubové výstavy psů plemene Cavalier King Charles Spaniel, jež se uskuteční druhou květnovou neděli v kutnohorském Lorci, je vhodná příležitost zmínit se také o chovatelích těchto psíků se vztahem k regionu. První z nich je Michaela Čermáková, která sice provozuje svou chovatelskou stanici v Praze, ale rekreovat se jezdí do Zbýšova. Kavalíry, nazývané též španěly, chovají také majitel čáslavské slévárny Jaroslav Losenický a veterinář Eduard Wagner rovněž z Čáslavi. Do skupiny obdivovatelů, vlastníků a v určitém slova smyslu i služebníků šlechtěného psího plemene patří v regionu i manželé Krenkovi. Přestože chovatelskou stanici Fimfárum mají v Liberci, dá se nesporně říci, že je lze počítat k chovatelům z Kutnohorska. Nejen kvůli skutečnosti, že Pavel Krenk je generálním ředitelem a předsedou představenstva ČKD Kutná Hora a.s., ale ve vztahu ke kavalírům především proto, že právě on je hlavním organizátorem již několika prestižních výstav elegantních psíků v kutnohorském Lorci. Právě s Pavlem Krenkem je i následující krátký rozhovor, který kromě jiného potvrzuje spojení Kavalír, Krenkovi, Kutnohorsko - pro něž se „kouzlem nechtěného“ přímo nabízí zkratka KKK:
Co vás vedlo k rozhodnutí chovat zrovna tohle plemeno? Asi je symbolické, že já i manželka jsme se poprvé s kavalíry skutečně setkali na Kutnohorsku. Naše dlouholetá kamarádka Míša Čermáková, která je jejich chovatelkou a renomovanou posuzovatelkou plemene, má chatu ve Zbýšově. Při jedné z návštěv u ní nám jedno štěně tak dlouho okusovalo palce u nohou, až skončilo u nás v autě. Teprve později nám začalo docházet, co všechno tím začíná. No a protože pejsek byl hezký, přesvědčila nás chovatelka, abychom ho přišli předvést na výstavu. Postupně si nás kavalíři podmanili zcela a chovatelská stanice Fimfárum byla na světě.
Vedle exotických, zejména anglických názvů chovatelských stanic je pojmenování té vaší méně obvyklé, jak vzniklo?
Stejně jako Fimfárum v pohádce pana Wericha, tak i kavalíři mohou být čímkoliv. Jsou dokonalí společníci. Stráví s vámi dvacet hodin na gauči stejně jako dvacet kilometrů při túře v horách. No a také jsme chtěli mít česká „příjmení“ pro česká jména svých štěňat. (Pozn. redakce: např. Alois Fimfárum, Barka, Dornička a Dobroděj Fimfárum a další.)
Jak dlouho se chovu věnujete?
Našemu prvnímu psovi bude v létě třináct let. Naše smečka je netypická, protože máme více psů a jen dvě feny. Proto také někdy naši přátelé říkají, že nejsme chovatelé, ale spíše sběratelé kavalírů.
Mohou se i „sběratelé“ pochlubit nějakým oceněním?
Samozřejmě, za ta léta je úspěchů mnoho. Pět našich psů a fenka jsou multišampiony, to znamená, že jsou šampiony více evropských zemí. Máme titul Vítěz střední Evropy dospělých i mladých, velmi si ceníme svých veteránšampionů. Za nejcennější považujeme získání dvou titulů Klubový vítěz a získání titulu a splnění podmínek Interchampion. Tento titul je přidělen, pokud váš pejsek vyhraje nejméně čtyři mezinárodní výstavy ve třech zemích s nejméně třemi různými rozhodčími. Získali jej naše fenka Kitty a náš odchovanec Bonifác Fimfárum.
Chov početné psí smečky nesporně vyžaduje nemalé finanční náklady...
Je to samozřejmě náročné, ale v činnosti naší chovatelské stanice ta jednodušší část. Mám ji na starosti já. Mnohem náročnější jsou každodenní starost a péče, kterou smečce musí věnovat manželka. Kavalír není pes na dvorek nebo do kotce. Je členem domácnosti a vyžaduje péči zhruba jako tříleté dítě. Takže naše smečka jsou takové menší celodenní jesle.
Vladimír Košárek
KUTNOHORSKÝ ÚDER